VR vám dává dopředu jistotu, která je neuvěřitelně komfortní, říká František Brychta

Její model totiž v reálné velikosti existuje ve virtuální realitě. Se 3D brýlemi ho procházejí architekti a odborníci na dětskou paliativní péči v hale společnosti Virtuplex a pomocí virtuálního modelu vytvořeného podle architektonické studie týmu Petr Hájek Architekti vylepšují detaily stavby, která bude dokončena v roce 2026.

O významu využití virtuální reality pro stavbu dětského hospice Cibulka jsme si povídali s vedoucím projektu a architektem Františkem Brychtou.

Jaká je usedlost Cibulka ve virtuální realitě?

Jedním slovem fascinující! Je taková, jakou jsme si ji představovali a jakou ji chceme. Už teď si můžeme vše dopředu vyzkoušet, “osahat” a projít. Nejzajímavější na tom je, že to je možné bez reálné stavby, která s sebou vždy nese spoustu změn a komplikací. Až v jejím procesu se ukáže, že něco není realizovatelné tak, jak jsme si to dosud představovali. Na to virtuální realita nehraje. Umí vše rovnou a vlastně hrozně rychle. V tom vidím její velkou přidanou hodnotu. Cokoliv si vymyslíte a vymodelujete, je možné do virtuální reality přenést.

Co vás přimělo pro spolupráci s Virtuplexem?

Byla potřeba vyzkoušet si dopředu a nanečisto něco, co u nás nikdo jiný před námi nedělal. Stavba dětského hospice v provedení, jaké máme v plánu my, zatím nemá v českém prostředí obdoby. Jakkoliv vycházíme ze zahraničních realizací, tak s tímto provozem v ČR zatím nikdo nemá praktickou zkušenost, a to jak z hlediska navrhování, tak z hlediska schvalovacího procesu. Virtuální realita vám dá možnost projít si vše předem a hlavně celý projekt ukázat a zkonzultovat s lidmi, kteří k tomu mají co říct. Tím myslím například architekty, zdravotní sestry, lékaře, hygieniky nebo památkáře.

Jaká jste měl na začátku očekávání od této spolupráce a vůbec od využití virtuální reality v architektuře?

S virtuální realitou jsem tímto způsobem poprvé pracoval až ve Virtuplexu. Možná proto se později ukázalo, že moje očekávání byla ve výsledku nerealistická a neodrážela to, kde se nyní technologie nachází. Myslel jsem si, že editovatelnost celého modelu bude trochu větší a my budeme mít možnost návrh měnit tady a teď. To ale nic nemění na tom, že se nám virtuální model Cibulky podařilo využít jako velice efektivní pracovní nástroj, díky kterému jsme odhalili spoustu detailů, které by se při reálné stavbě ukázaly jako problematické. Na místě jsme mohli ověřit, zdali stavba rozměrově i svým uspořádáním odpovídá našim představám, a to pro nás bylo to hlavní. Ultimátní vize, s kterou jsme do spolupráce s Virtuplexem vstupovali, se tak naplnila.

Jaké konkrétní změny jste v návrhu na základě prohlídky objektu ve virtuální realitě provedli?

Šlo spíš o drobnosti, například jsme se rozhodli, že záchody, které měli být původně na konci chodby, tam nebudou. Komplikovaly by totiž vstup do posledního z pokojů a přesunuli jsme je proto jinam. Jedna věc je totiž architektonický nákres na papíře a druhá věc je, se v chodbách hospice skutečně procházet a vyzkoušet si, jak se bude zdravotním sestrám v jednotlivých prostorech pohybovat například s lůžkem, které má 2 metry a může být i opravdu těžké. Jakkoliv je Cibulka určená pro nemocné děti, tak se bavíme o věkové skupině 0 až 18 let s různými úrovněmi mobility i odlišnými váhovými kategoriemi. Musíme tak vzít v potaz všechny možnosti.

Ukáže tedy virtuální realita něco nového i architektovi, který má své řemeslo perfektně zvládnuté a prostorová představivost mu nedělá problém?

To mohu potvrdit beze zbytku. Virtuální realita vám dává dopředu jistotu, která je neuvěřitelně komfortní. Máte možnost prověřit si dopředu všechny scény, prohlédnout si místnosti ze všech stran, projít si je a vyzkoušet si, jak se bude uživatelům hospice v prostoru pohybovat. To vše posouvá jistotu správnosti uspořádání celého objektu mnohem dále.

Jaký hlavní přínos vidíte ve využití virtuální reality pro tento projekt?

Na jednu stranu je to ta jistota, která vás utvrzuje v tom, že to co funguje na papíře funguje i v realitě. Předně si ale myslím, že je to skvělý nástroj pro prezentaci všem, kterých se může projekt jakkoliv týkat, klientem počínaje, úředníky konče. Ti všichni si o stavbě udělají mnohem lepší představu, než jakou by získali na základě architektonické studie vytištěné na papíře.